Online prezentace polárních čísel tří časopisů

Online prezentace „arktického“ čísla A2, „sámského“ čísla Plavu a „polárního“ čísla Geografických rozhledů.

Prezentace bude probíhat na FB profilu časopisu A2:

https://www.facebook.com/Advojka

 

Předběžný obsah „arktického“ čísla A2:

1) BELETRIE: epos Ædnan o Sámech (přel. Marie Voslářová)
2) LITERATURA Marie Voslářová – dvojrecenze na knihy Christiane Ritter: Žena v polární noci: Rok na Špicberkách, Sigri Sandberg: Tma: O hvězdách, strachu a pěti nocích na hoře
3) SPOLEČNOST Marie Šabacká – článek o ekologii ledovců
4) SPOLEČNOST Jan Kavan – české bádání v Arktidě na co se český výzkum zaměřoval a zaměřuje dnes, jak probíhá, jaká jsou úskalí takového bádání, jaké jsou úspěchy atd.
5) SPOLEČNOST Barbora Padrtová – dopady klimazměny na Arktidu – rozhovor
6) FILM Matouš Hrdina – polární izolace/hrůzy ve filmu a seriálu
7) HUDBA Jiří Špičák – arktické field recordings a hluk v oceánech


Obsah „sámského“ čísla Plavu 8/2020 – Sám sobě Sámem
:

Rozhovor k tématu
Harald Gaski (Sámská univerzita v Kautokeinu):
Ekologie je v sámské literatuře přítomná od samého počátku

Esej k tématu
Johanna Domokosová (z Bielefeldu) / Michal Kovář:
Počátky, konce a renesance v dynamice sámské literatury

Téma
Anders Fjellner / Michal Kovář: Synové slunce

Johan Turi / Dominika Střížková a Michal Kovář:
Vyprávění o životě Sámů

Erik Nilsson-Mankok / Jan-Marek Šík: Můj svitek lasa

Askold Bažanov / Michal Kovář: Pohledy z poloostrova Kola

Anna-Briitta Mattusová / Hana Kalábová: Medvěd

Petter Morottaja / Hana Kalábová: V naprostém bezčasí

Gerd Mikalsenová, Ellen Berit Dalbakková a Sigbjørn Skåden / Lukáš Košner: Třikrát ze sámského pobřeží


Geografické rozhledy 30(2) na téma Polární oblasti:

  • Daniel Nývlt (Masarykova univerzita, PřF) – Polární oblasti

Rozpad šelfových ledovců okolo Antarktického poloostrova; tání permafrostu na Sibiři a v Kanadě provázené uvolňováním metanu a vznikem obrovských kráterů; zmenšování plochy mořského zámrzu v Severním ledovém oceánu spojené s úbytky ikonického ledního medvěda; zrychlování toku ledu z pevniny do moře u Antarktického poloostrova a v Grónsku; častější výskyty epidemií způsobených viry, které dlouhodobě přežívaly v permafrostu na Sibiři; ztenčování šelfových ledovců v Amundsenově moři u západní Antarktidy; nebo přísun teplejší mořské vody ke břehům Antarktidy, to není zcela úplný výčet přírodních změn, ke kterým v polárních oblastech v posledních letech dochází. Co jsou tedy polární oblasti, jak vznikly, co je pro ně typické a jakým způsobem se dnes mění?

  • Jiří Martínek (Historický ústav AV ČR – Objevování polárních krajů

Článek stručně shrnuje historii objevování polárních končin, jak na severu (v Arktidě), tak na jihu (v Antarktidě). Zmíněni jsou jak nejvýznamnější z objevitelů, tak osobnosti z českých zemí, které se na výzkumu podílely.

  • Michal Kovář (Univerzita Karlova, Filozofická fakulta) – Sámové, Laponci, Lopaři, nebo Fínové?

Sámové obývají od prehistorických dob velké území na severu Evropy – Laponsko. Pro členění této rozlehlé oblasti lze použít různá kritéria: jazyková, topografická, politická, denominační a další, a to v různých kombinacích. Pouze jazykové kritérium je Sámům vlastní – jsou jedním národem mluvícím více sámskými jazyky. Jejich etnická identita je starobylá, což dokládá jednotné endonymum, používané po celém Laponsku, a vnější písemné prameny až z antických dob.

  • Alena Klempířová, Jaroslav Klempíř (cestovatelé a znalci Grónska, čestní členové České geografické společnosti) – Taje grónského života

Manželé Alena a Jaroslav Klempířovi, čestní členové České geografické společnosti, se do Grónska pravidelně vrací od roku 1998. Jejich článek, který nazvali Taje grónského života, nabízí nevšední pohledy na život v Grónsku a vypráví příběhy o životě místních lidí. Druhá část článku je, vzhledem k současné situaci ve světě, věnována historii a dopadům světových pandemií na Grónsko, a na to, jak zavlečené nemoci ovlivnili život obyčejných Gróňanů.

  • Adam Kočí (Ostravská univerzita, PřF) – Komu patří Arktida?

Článek se zabývá současnou politickou situací v Arktidě, která je charakterizována celosvětovým nárůstem zájmu o tento odlehlý region. Přes vzrůstající napětí se snaží všechny arktické státy spolupracovat. Největšími výzvami budoucnosti v Arktidě tak zůstávají globální klimatická změna, těžba nerostných surovin a otevírání nových námořních tras.

  • Jana Šiftová (Univerzita Karlova, PřF; European Research Council) – Vědecká diplomacie jako cesta pro ohrožené arktické oblasti?

Tento článek představuje různé přístupy k vědecké diplomacii a její uplatnění na příkladu mezinárodní vědecké spolupráce v Arktidě, která v tomto kontextu představuje naprosto unikátní geopolitický prostor utvářený vědou.

  • Jakub Lysák (Univerzita Karlova, PřF) – Znázorňování ledu a věčného sněhu na mapách

Článek představuje kartografické vyjadřovací prostředky používané pro znázorňování ledovců, věčného sněhu a souvisejících objektů na topografických a obecně zeměpisných mapách. Pro každý typ objektu je popsán způsob jeho reprezentace včetně vysvětlení souvislostí. Součástí příspěvku jsou i ukázky map z různých zemí dokumentující praktické použití mapových znaků.

Datum

Pro 07 2020

Čas

16:00 - 18:00

Umístění

ONLINE
Kategorie

Komentáře nejsou povoleny.