Online prezentace polárních čísel tří časopisů

Online prezentace „arktického“ čísla A2, „sámského“ čísla Plavu a „polárního“ čísla Geografických rozhledů.

Prezentace proběhla na FB profilu časopisu A2: https://www.facebook.com/Advojka

Záznam z prezentace:

Obsah „arktického“ čísla A2 – Polární krize

1) BELETRIE: epos Ædnan o Sámech (přel. Marie Voslářová)
2) LITERATURA Marie Voslářová – dvojrecenze na knihy Christiane Ritter: Žena v polární noci. Rok na Špicberkách, Sigri Sandberg: Tma. O hvězdách, strachu a pěti nocích na hoře
3) SPOLEČNOST Marie Šabacká – článek o ekologii ledovců
4) SPOLEČNOST Jan Kavan – české bádání v Arktidě, na co se český výzkum zaměřoval a zaměřuje dnes, jak probíhá, jaká jsou úskalí takového bádání, jaké jsou úspěchy atd.
5) SPOLEČNOST Barbora Padrtová – dopady klimatické změny na Arktidu – rozhovor
6) FILM Matouš Hrdina – polární izolace/hrůzy ve filmu a seriálu
7) HUDBA Jiří Špičák – arktické field recordings a hluk v oceánech

Obsah „sámského“ čísla Plavu 8/2020 – Sám sobě Sámem:

Rozhovor k tématu
Harald Gaski (Sámská univerzita v Kautokeinu):
Ekologie je v sámské literatuře přítomná od samého počátku

Esej k tématu
Johanna Domokosová (Univerzita v Bielefeldu) / Michal Kovář:
Počátky, konce a renesance v dynamice sámské literatury

Téma
Anders Fjellner / Michal Kovář:
Synové slunce

Johan Turi / Dominika Střížková a Michal Kovář:
Vyprávění o životě Sámů

Erik Nilsson-Mankok / Jan-Marek Šík:
Můj svitek lasa

Askold Bažanov / Michal Kovář:
Pohledy z poloostrova Kola

Anna-Briitta Mattusová / Hana Kalábová:
Medvěd

Petter Morottaja / Hana Kalábová:
V naprostém bezčasí

Gerd Mikalsenová, Ellen Berit Dalbakková a Sigbjørn Skåden / Lukáš Košner:
Třikrát ze sámského pobřeží

Rozhovor se zahraničním bohemistou:
Jari Aula (finský bohemista): Ve Finsku jsou sice překladatelé české literatury, ale zdejší nakladatelství nemají zájem

Obsah „polárního“ čísla Geografických rozhledů 30(2) –
Polární oblasti:

• Daniel Nývlt (Masarykova univerzita, PřF):  Minulost a budoucnost polárních oblastí

Rozpad šelfových ledovců okolo Antarktického poloostrova; tání permafrostu na Sibiři a v Kanadě provázené uvolňováním metanu a vznikem obrovských kráterů; zmenšování plochy mořského zámrzu v Severním ledovém oceánu spojené s úbytky ikonického ledního medvěda; zrychlování toku ledu z pevniny do moře u Antarktického poloostrova a v Grónsku; častější výskyty epidemií způsobených viry, které dlouhodobě přežívaly v permafrostu na Sibiři; ztenčování šelfových ledovců v Amundsenově moři u západní Antarktidy; nebo přísun teplejší mořské vody ke břehům Antarktidy, to není zcela úplný výčet přírodních změn, ke kterým v polárních oblastech v posledních letech dochází. Co jsou tedy polární oblasti, jak vznikly, co je pro ně typické a jakým způsobem se dnes mění?

• Adam Kočí (Ostravská univerzita, PřF): Komu patří Arktida?

Článek se zabývá současnou politickou situací v Arktidě, která je charakterizována celosvětovým nárůstem zájmu o tento odlehlý region. Přes vzrůstající napětí se snaží všechny arktické státy spolupracovat. Největšími výzvami budoucnosti v Arktidě tak zůstávají globální klimatická změna, těžba nerostných surovin a otevírání nových námořních tras.

• Jana Šiftová (Univerzita Karlova, PřF; European Research Council): Vědecká diplomacie jako cesta pro ohrožené arktické oblasti?

Tento článek představuje různé přístupy k vědecké diplomacii a její uplatnění na příkladu mezinárodní vědecké spolupráce v Arktidě, která v tomto kontextu představuje naprosto unikátní geopolitický prostor utvářený vědou.

• Jiří Martínek (Historický ústav AV ČR): Objevování polárních krajů

Článek stručně shrnuje historii objevování polárních končin, jak na severu (v Arktidě), tak na jihu (v Antarktidě). Zmíněni jsou jak nejvýznamnější z objevitelů, tak osobnosti z českých zemí, které se na výzkumu podílely.

• Jakub Lysák (Univerzita Karlova, PřF): Znázorňování ledu a věčného sněhu na mapách

Článek představuje kartografické vyjadřovací prostředky používané pro znázorňování ledovců, věčného sněhu a souvisejících objektů na topografických a obecně zeměpisných mapách. Pro každý typ objektu je popsán způsob jeho reprezentace včetně vysvětlení souvislostí. Součástí příspěvku jsou i ukázky map z různých zemí dokumentující praktické použití mapových znaků.

• Michal Kovář (Univerzita Karlova, Filozofická fakulta): Sámové, Laponci, Lopaři, nebo Fínové?

Sámové obývají od prehistorických dob velké území na severu Evropy – Laponsko. Pro členění této rozlehlé oblasti lze použít různá kritéria: jazyková, topografická, politická, denominační a další, a to v různých kombinacích. Pouze jazykové kritérium je Sámům vlastní – jsou jedním národem mluvícím více sámskými jazyky. Jejich etnická identita je starobylá, což dokládá jednotné endonymum, používané po celém Laponsku, a vnější písemné prameny až z antických dob.

• Alena Klempířová, Jaroslav Klempíř: Taje grónského života

Manželé Alena a Jaroslav Klempířovi, čestní členové České geografické společnosti, se do Grónska pravidelně vracejí od roku 1998. Jejich článek, který nazvali Taje grónského života, nabízí nevšední pohledy na život v Grónsku a vypráví příběhy o životě místních lidí. Druhá část článku je, vzhledem k současné situaci ve světě, věnována historii a dopadům světových pandemií na Grónsko, a na to, jak zavlečené nemoci ovlivnily život obyčejných Gróňanů.