Čeští vědci, pracující zejména v České arktické vědecké infrastruktuře na Špicberkách – na Stanici Josefa Svobody – provádějí v posledních letech velmi intenzivní výzkum týkající se změny klimatu a důsledků tání mořských a suchozemských ledovců. Snaží se najít odpověď na otázky, jak arktický ekosystém reaguje na globální oteplování a jak globální oteplování ovlivňuje lidskou činnost. Výsledky jejich výzkumu lze využít například při úpravě a čištění pitné vody a odpadních vod, ve farmaceutickém průmyslu a lékařství, při výživě hospodářských zvířat včetně akvakultury a při výrobě doplňků lidské stravy.
I ty nejzávažnější vědecké výsledky však obvykle nejsou snadno dostupné laické veřejnosti, kterou leckdy příliš dlouho nezajímají, pokud se k ní vůbec dostanou. Lidé se neustále potýkají s přetlakem nových nebo permanentně recyklovaných informací z médií, sociálních sítí a z obecně zrychleného tempa života.
Pokud se věda propojí s určitou kulturní oblastí, jako je literatura, umění, hudba nebo divadlo, může vzrůst její kredit. Vhodný kulturní rámec dokáže vdechnout výsledkům vědeckého výzkumu nový život.
Prostřednictvím umělecké zkušenosti nebo dialogu s umělci mohou naopak vědci zaměření na fakta, sběr a katalogizaci dat objevit hlubší opodstatnění své práce, druh nehmotného povzbuzení, pocit sounáležitosti s lidskými emocemi a touhami. Umělec se naproti tomu může o daném tématu dozvědět mnoho podrobností a najít v nich více asociací a symboliky. Může se také nadchnout odhalováním neznámého, systematickým a houževnatým přístupem, konceptualismem a erudicí, což jsou v podstatě společné rysy vědců i umělců.
V dnešní době je široce používaným pojmem interdisciplinarita. Propojení vědy a kultury na základě společného tématu nebo zájmu může být velmi zajímavé. Vědci například zkoumají způsoby pohybu ledu a jejich dopad na životní prostředí, výskyt mikroorganismů v nejsevernějších oblastech světa apod. Umělec, který se zabývá stejným tématem, se může zajímat o symboliku tání a pomíjivosti; dokáže chránit životní prostředí uměleckými prostředky a zprostředkovat určitý filozofický nebo metafyzický přístup k tomuto tématu.
Existuje velmi účinný způsob, jak zpřístupnit zajímavé vědecké informace a výsledky laické veřejnosti – pořádání vědecko-kulturních festivalů. Tyto festivaly jsou vhodnou příležitostí ke zkoumání činnosti vědců i umělců z různých úhlů. Vědecko-kulturní akce mohou kromě toho zvýšit zájem médií o vědecký výzkum a zviditelnit vědu širšímu publiku.
Ukazuje se, že prezentace vědeckého výzkumu prostřednictvím kultury není bezúčelným plácnutím do vody, ale spíše velmi výrazným a inovativním počinem, o čemž svědčí vědecko-kulturní festivaly DOMA NA ŠPICBERKÁCH 2018, ARKTICKÝ FESTIVAL 2019, ARKTICKÝ FESTIVAL 2020–21 a ARKTICKÝ FESTIVAL 2022.
Více informací je k dispozici i v článku Punk’s not dead, even at the Czech Arctic Scientific Station in Svalbard (pouze v angličtině).
ARKTICKÝ FESTIVAL 2023
Tradiční Arktický festival probíhá v letošním roce pouze v omezené podobě jako oddychová akce mezi dvěma náročnými událostmi – proběhlým AF 2022 na Islandu a připravovaným AF 2024 v severním Norsku. Byl zahájen netradičním happeningem 17. září 2023 – výstupem na horu Spitzberg (749 m) v německém Bärenfelsu. Asi 30 polárních nadšenců (někteří s lyžemi pod paží) se rozhodlo dobýt horu s nezaměnitelným názvem na počest Julia von Payera, teplického rodáka, polárníka, horolezce, kartografa a malíře, který na Špicberky několikrát zavítal v různých polárních výpravách a na výpravě k severnímu pólu před 150 lety objevil nové souostroví – zemi Františka Josefa. Druhým důvodem výstupu na Spitzberg bylo to, že logistická základna české vědecké infrastruktury ve správním středisku Longyearbyenu na Špicberkách nese jméno tohoto našeho slavného malíře polárních krajin – Dům Julia Payera.