Vernisáž a videoprojekce

Foyer (F), Velký sál (VS), Chodba (Ch), Šatna (Š)

F, VS, Ch, Š: Vernisáž následujících výstav (vstup zdarma):

(Š) „Česko v Arktidě / Arktida v Česku“

Putovní panelová výstava Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Institutu Julia von Payera, Norského polárního institutu v Tromsø, Centra polární ekologie Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzitního centra na Špicberkách, oddělení skandinavistiky Ústavu germánských studií Karlovy univerzity v Praze a Fondu pro bilaterální vztahy v rámci Fondů EHP a Norska 2014–2021. Výstava představuje úspěchy severských a českých vědců při výzkumu Arktidy, společné česko-arktické výzkumné, vzdělávací a kulturní projekty a aktivity v Česku a v Arktidě, přibližuje výuku severských jazyků a přednášky o původních obyvatelích Arktidy na Karlově univerzitě, roli „Norských fondů“ aj.

(F) „Expedice na severní pól / Ilustrace Julia Payera“
Výstava knižních ilustrací a kopií obrazů Julia Payera (1841–1915), největšího arktického badatele pocházejícího z českých zemí a nejslavnějšího malíře polárních krajin vůbec. V roce 1876 vyšel ve Vídni jeho cestopis „Rakousko-uherská expedice na severní pól v letech 1872–74, spolu s náčrtem druhé německé expedice na severní pól v letech 1869–70 a polární expedice v roce 1871“. Podstatná část knihy vyšla v roce 1969 v českém překladu Jaroslava Hoška a o padesát let později v novém vydání s názvem „Expedice na severní pól“ (Dauphin 2019), z níž vychází i tato výstava autorových ilustrací. Pro zdůraznění Payerova uměleckého génia je na úvodním panelu reprodukce jednoho ze čtyř pláten tzv. franklinovského polárního cyklu. Obraz s názvem „Záliv smrti“ zachycuje tragický konec polární expedice sira Johna Franklina z roku 1845.

Fotografie z vernisáže (foto Marina Hofmanová, Hana Galiová, Zdeněk Lyčka)

ČT a Vladimír Šimek SMK připravují film „Nejsevernější český hrob“ na základě plavby plachetnice BOOMERANG pod vedením kapitána Jiřího Zindulky (léto 2021) po stopách Payerovy expedice z let 1872–1874 na severní pól. Filmaři se pokusí nalézt přesnou polohu hrobu Oty Kříže, který jako jediný během rakousko-uherské expedice před téměř 150 lety zemřel.

(VS + Ch) „Na tenkém ledě“
V zimě 2015 nechal Norský polární institut zamrznout svoji výzkumnou loď Lance na 83. stupni severní šířky, severně od souostroví Špicberky, na půli cesty mezi pobřežím Norska a severním pólem. Loď se stala plovoucí laboratoří, uvězněnou v ledu, v krutých mrazech a černočerné polární temnotě. Lance driftovala v ledu půl roku. Na její palubě bylo kromě posádky (20 osob) a podpůrného týmu (27 osob) 68 vědců z 11 zemí, kteří po celou dobu zkoumali nový jednoroční led a jeho ovlivnění klimatickými změnami. “Norská expedice na průzkum mladého mořského ledu 2015“ (N-ICE2015) shromáždila vědomosti, které přispějí k lepšímu pochopení a předvídatelnosti našeho globálního osudu. Panelová výstava „Na tenkém ledě“ zachycuje příběh této jedinečné „zamrzlé“ expedice na úchvatných fotografiích.

Fotografie z vernisáže (foto Marina Hofmanová, Hana Galiová, Zdeněk Lyčka)

Zasvěcený výklad poskytl vedoucí expedice na lodi Lance
Harald Steen (Norský polární institut)

Filmové smyčky na monitorech:

„Fauna jižního Beringova moře“ (2019)
Fotografická videoprezentace Čechoameričana Stanislava Chládka je výsledkem jeho několikaletého pozorování fauny při výpravách na mořském kajaku na Aleutské ostrovy, které ohraničují Beringovo moře z jihu. V roce 2016 autor navštívil také národní park Katmai na Aljašce, kde fotografoval hlavně medvědy grizzly lovící lososy. V roce 2015 strávil týden na opuštěném ostrově Round Island v Bristolském zálivu Beringova moře pozorováním mrožů, lvounů a mořských ptáků.

Stanislav Chládek (1937–2020) ukončil v roce 1960 studium na Vysoké škola chemicko-technologické v Praze, v následujících třech letech postgraduálně studoval v Ústavu organické chemie a biochemie Československé akademie věd v Praze, kde získal titul Ph.D. V letech 1965–69 se slibně rozvíjela i jeho sportovní kariéra: byl členem československé reprezentace v kanoistice na divoké vodě, mistrem světa a několikanásobným mistrem republiky. Byl nositelem titulu Mistr sportu. Po roce 1969 stejně jako tisíce jiných Čechů opustil Československo. V započatém vědeckém výzkumu i odborné práci pokračoval na univerzitách v Texasu, Detroitu a Bayreuthu. Kromě toho uskutečnil několik expedic na mořském kajaku, mimo jiné na Aleutských ostrovech, kde se věnoval studiu kultury místních obyvatel. Se Smithsonian Institution ve Washingtonu D.C. spolupracoval na výzkumu pohřebních jeskyní Aleutů. Chládek je autorem v českém kontextu výjimečné knihy Po stopách lovců velryb v severním Pacifiku s podtitulem Kronika ztraceného světa aleutských kajakářů (2016), která popisuje život a zvyky Aleutů (Unanghan), Alutiiqů (Tichomořských Eskymáků), jejich sousedů na severu a východě (Eskymáci Aglegmiut a indiáni Tanaina, Eyak a Tlingit) a na západě (sibiřské kmeny). Je to zároveň Chládkova Aleutská kajakářská odysea, což je druhý podtitul knihy, protože autor většinu míst na Aleutských ostrovech navštívil ve svém mořském kajaku.

„Arktida“ (2019)
Film špicberského fotografa Bjørna Anderse Nymoena zachycuje arktickou krajinu, ledovce a divočinu. Autor k němu složil také specifický soundtrack, v němž hrají důležitou roli reálné outdoorové nahrávky ze Špicberků. B. A. Nymoen je známý fotograf působící v Arktidě již po tři desetiletí. Jeho fotografie jsou publikovány v časopisech jako National Geographic. Natočil rovněž filmy pro největší světové televizní společnosti.

„Made in Nature“ (2017)
Dokument Galerie Jaroslava Fragnera vznikl v rámci projektu Artscape Norway. Tento mezinárodní projekt představuje pomocí fotografie, dokumentu a videoartu výtvarné aspekty uměleckých děl a drobné architektury, které se staly součástí norské krajiny a veřejného prostoru. Režie Jan Strejcovský; kamera Filip Mašek; dramaturgie Kristýna Strejcovská a David Böhm; producenti Dan Merta a Jan Alex Jindrák.

(vše pouze 7. a 8. září)