13. dubna 2021 se v rámci kandidatury České republiky na pozorovatelský status v Arktické radě uskutečnil online vědecko-kulturní seminář Česko v Arktidě / Arktida v Česku – ozvěny Arktických festivalů 2018-21. Jeho hostitelem byl Generální konzulát České republiky v Sankt-Petěrburgu a pracovním jazykem byla angličtina.
Akce se konala v návaznosti na stejnojmennou výstavu v prestižním Vědeckém institutu pro výzkum Arktidy a Antarktidy (AARI) v Sankt-Petěrburgu, kterou 7. dubna 2021 slavnostně otevřeli generální konzul České republiky v Sankt-Petěrburgu Jan Čížek a ředitel AARI prof. Aleksandr Sergejevič Makarov za účasti generálních konzulů Polska, Slovenska, Maďarska, Estonska a Turecka. „Česko v Arktidě / Arktida v Česku“ je putovní panelová výstava Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Institutu Julia von Payera pro výzkum Arktidy a Subarktidy, Norského polárního institutu v Tromsø, Centra polární ekologie Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzitního centra na Špicberkách, oddělení skandinavistiky Ústavu germánských studií Karlovy univerzity v Praze a Fondu pro bilaterální vztahy v rámci Fondů EHP a Norska 2014–2021. Výstava představuje úspěchy severských a českých vědců při výzkumu Arktidy, společné česko-arktické výzkumné, vzdělávací a kulturní projekty a aktivity v Česku a v Arktidě, přibližuje výuku severských jazyků a přednášky o původních obyvatelích Arktidy na Karlově univerzitě, roli „Norských fondů“ aj.
Generální konzul Jan Čížek na slavnostním otevření výstavy Česko v Arktidě, Arktida v Česku 7. dubna 2021 v AARI
Téměř tříhodinový program webináře zahájil krátkým úvodním slovem generální konzul Jan Čížek, po němž následovala zdravice pana Aleše Chmelaře, náměstka ministra zahraničních věcí ČR. Pan náměstek svůj proslov uvedl několika ruskými větami a poté zdůraznil význam, který Česká republika přikládá Arktidě, a zdůvodnil českou žádost o pozorovatelský status v Arktické radě. Upozornil na existenci dvou českých vědeckých polárních stanic a připravenost českých vědců spolupracovat v rámci pracovních skupin Arktické rady AMAP (Arktický monitorovací a hodnotící program), CAFF (Ochrana arktické flóry a fauny) a Udržitelný rozvoj (SDWG). Zmínil se mj. o pořádání již třetího ročníku tradičního Arktického festivalu v České republice, který seznamuje české odborníky i laické publikum s vědou, historií, kulturou a tradicemi v Arktidě.
Zahájení webináře
Zdravice náměstka ministra zahraničních věcí ČR Aleše Chmelaře
Účastníky webináře poté přivítali a pozdravili pan Vítězslav Pivoňka, velvyslanec České republiky v Ruské federaci, a prof. Aleksandr Sergejevič Makarov, ředitel AARI.
Vědeckou část webináře zahájil polárník a překladatel Zdeněk Lyčka z Ministerstva zahraničních věcí ČR představením emeritního profesora Torontské univerzity Josefa Svobody, významného česko-kanadského arktického rostlinného ekologa, který byl v bývalém Československu v letech 1949−1958 politickým vězněm a v roce 2019 obdržel Řád Kanady. Po profesoru Svobodovi je pojmenována Česká arktická vědecká infrastruktura na Špicberkách.
Po prezentaci o Josefu Svobodovi následoval videoklip vědeckého redaktora České televize Daniela Stacha, který navštívil Longyearbyen na Špicberkách u příležitosti slavnostního otevření Domu Julia Payera, součásti České arktické vědecké infrastruktury, v roce 2014. Televizní redaktor zdůraznil důsledný mezinárodní, nikoli národní přístup českých vědců k řešení výzkumných projektů v Arktidě.
Redaktoři a moderátoři České televize Daniel Stach a Vladimír Piskala
Moderování prezentací tří českých a tří zahraničních arktických vědců s následnou diskusí se ujal vědecký redaktor České televize Vladimír Piskala. Dr. Marie Šabacká, vedoucí Centra polární ekologie na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, prezentovala mezinárodní spolupráci českých vědců v Arktidě, hlavní směry českého arktického výzkumu, kurzy polární ekologie a navazující vědecké konference. Profesor Josef Elster, zakladatel Centra polární ekologie na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, v prezentaci „Příspěvek české vědy k udržitelné Arktidě“ mj. informoval o českém vědeckém výzkumu v Krkonošském národním parku a na švédské polární stanici v Abisku, o České arktické vědecké infrastruktuře na Špicberkách a o pořádání Týdne vrcholné arktické vědy v roce 2017 v Praze. Dr. Richard Pokorný, vedoucí Institutu Julia Payera pro výzkum Arktidy a Subarktidy (IJP) na Fakultě životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, se ve svém příspěvku zaměřil na zhodnocení téměř dvouleté činnosti IJP, jeho výzkumných projektů a publikovaných materiálů včetně nejnovější knihy „Mineral Resources in Iceland: Coal Mining“.
Po prezentacích českých vědců dostali prostor k vyjádření jejich kolegové a spolupracovníci z Norska, Ruska a Velké Británie. Profesor Kim Holmén, mezinárodní ředitel Norského polárního institutu (NPI) v Longyearbyenu na Špicberkách (Norsko), se ve svém příspěvku zaměřil na historii a činnost NPI, postavení české vědecké stanice na Špicberkách, ohřívání permafrostu a Atlantského oceánu a globální dopad změny klimatu v Arktidě. Profesorka Olga Shaduyko (Morozova), vedoucí Oddělení podpory výzkumu a vývoje na Státní univerzitě v Tomsku (Rusko), se v příspěvku nazvaném „SecNet“ zaměřila na vysvětlení vzniku a fungování Sibiřské sítě zachycující změny životního prostředí. Síť má v současné době 15 členů, 19 výzkumných stanic a více než 300 terénních monitorovacích míst. Do výzkumu jsou začleněni také původní obyvatelé Severu. Profesor Terry Callaghan, CMG, zakladatel sítě výzkumných stanic INTERACT z Univerzity v Sheffieldu (Velká Británie) a Státní univerzity v Tomsku (Rusko), nejprve zdůraznil půl století spolupráce s českými vědci (konkrétně s Josefem Svobodou v kanadské Arktidě) a pak se zaměřil na popis vzniku, fungování a rozšiřování mezinárodní sítě výzkumných stanic INTERACT, která v letošním roce zahrnuje již 89 pracovišť na celém světě.
Vědecká část webináře (zleva doprava, shora dolů): generální konzul Jan Čížek, dr. Richard Pokorný (IJP – UJEP), dr. Marie Šabacká (CPE – JČU), Zdeněk Lyčka (MZV), prof. Josef Elster (CPE – JČU), dr. Olga Shaduyko /Morozova/ (Státní univerzita v Tomsku, Rusko), Vladimír Piskala (ČT), prof. Kim Holmén (NPI v Longyearbyenu, Norsko)
Po ukončení diskuse vědeckých hostů s redaktorem Vladimírem Piskalou se program semináře přesunul do kulturní roviny. Zdeněk Lyčka vysvětlil myšlenku kulturně-vědeckých Arktických festivalů, které propojují polární vědce z různých zemí a umožňují české i mezinárodní veřejnosti získávat informace o práci českých a severských vědců v Arktidě a o kultuře původních obyvatel Arktidy. Přiblížil dosavadní realizace AF: Doma na Špicberkách 2018 v Longyearbyenu a Pyramidě na Špicberkách, Arktický festival 2019 v Paze, Českých Budějovicích, Teplicích a Plzni a Arktický festival 2020–21 v Ústí nad Labem, Teplicích, Praze, Dačicích, Českých Budějovicích, Hradci Králové a online. V kulturním bloku vystoupil jako host Miroslav Wanek, frontman hudební skupiny Už jsme doma (UJD), která stála u zrodu Arktického festivalu před třemi lety na Špicberkách a dodnes pokračuje v naplňování jeho tradice. Na závěr této části semináře byl promítnut videoklip UJD s názvem „Cesta“, natočený v roce 2018 v Longearbyenu.
Vystoupení kapely Už jsme doma 8. září 2018 v kulturním domě Huset v Longyearbyenu
Zdeněk Lyčka poté pozval účastníky webináře na online prohlídku dvou výstav, které jsou na programu Arktického festivalu 2020–21:
Výstava „Česko v Arktidě / Arktida v Česku“ je podrobně popsaná výše. Od 7. do 16. dubna 2021 byla k vidění v AARI a její další „fyzické“ instalace proběhnout na podzim a v zimě t. r. v Praze, Ústí nad Labem a Dačicích. Diváci webináře měli možnost virtuální prohlídky výstavy na webu GK Sankt-Petěrburg ještě dvě hodiny po ukončení konference.
„Expedice na severní pól“ je výstava knižních ilustrací a kopií obrazů Julia Payera (1841–1915), největšího arktického badatele pocházejícího z českých zemí a nejslavnějšího malíře polárních krajin vůbec. Výstava vznikla na základě cestopisu J. Payera vydaného v roce 1876 ve Vídni s názvem „Rakousko-uherská expedice na severní pól v letech 1872–74“. Pro zdůraznění Payerova uměleckého génia je na úvodním panelu reprodukce jednoho ze čtyř pláten tzv. franklinovského polárního cyklu. Obraz s názvem „Záliv smrti“ zachycuje tragický konec polární expedice sira Johna Franklina z roku 1845. Diváci webináře měli možnost virtuální prohlídky výstavy na webu GK Sankt-Petěrburg ještě dvě hodiny po ukončení konference.
Putovní výstava ilustrací a obrazů Julia Payera, v současné době pouze online
V rámci programového bodu Otázky a odpovědi zazněly pozitivní ohlasy účastníků s opakovaným uznáním kvalit a spolehlivosti českých vědců a s návrhy na rozšíření mezinárodní spolupráce a studijních výměn.
Závěrečného slova se ujala paní Jana Lolić Šindelková, ředitelka Odboru států západní Evropy na Ministerstvu zahraničních věcí ČR, která poděkovala organizátorům webináře za jeho přípravu a realizaci a účastníkům za zajímavé příspěvky. Ocenila mezinárodní spolupráci českých vědců v Arktidě a potenciál jejího dalšího pokračování.
Videozáznam webináře je zde.